Damara – extra čistá pryskyřice pro umělecké laky

Popis a vlastnosti:

Damara je vzácná přírodní pryskyřice získávaná ze stromů čeledi Dipterocarpaceae v jihovýchodní Asii. Mezi restaurátory a umělci je ceněna jako jedna z nejčistších a nejstabilnějších přírodních pryskyřic. Vytváří čiré, pružné a vysoce lesklé filmy, které v průběhu času žloutnou mnohem méně než jiné pryskyřice (např. mastix nebo kalafuna).

Využití v restaurátorské praxi:

• Finální lak na malby: Obnovuje hloubku barev, sjednocuje lesk a chrání barevnou vrstvu olejomaleb a temper před prachem, vlhkostí a oxidací.
• Retuše a fixace: Díky své optické neutralitě je ideální pro retuše starých maleb a fresek, kde pomáhá zachovat autenticitu díla.
• Přírodní pojivo: Používá se k fixaci sypkých pigmentů nebo jako jemné lepidlo při práci s papírem a textilem.

Příprava laku (tzv. Damarový roztok):

1. Drcení: Pryskyřici předem nadrťte na menší kousky (urychlíte tím rozpouštění).
2. Mísení: Pro klasický závěrečný lak doporučujeme poměr 1:3 (např. 100 g damary na 300 ml rektifikovaného terpentýnu).
3. Proces: Kousky vložte do gázového sáčku a zavěste do nádoby s terpentýnem (nečistoty zůstanou v gáze). Rozpouštění trvá obvykle 2–4 dny.
4. Filtrace: Hotový roztok přefiltrujte přes jemné plátno nebo papírový filtr.

Způsob nanášení:

• Aplikujte plochým měkkým štětcem v tenkých vrstvách na zcela proschlý podklad (u olejomalby i několik měsíců po dokončení).
• Pracujte v bezprašném prostředí při pokojové teplotě. Každou vrstvu nechte důkladně proschnout.

Zajímavosti, které se hodí vědět:

• Původ názvu: Slovo "Damar" pochází z malajštiny a v překladu znamená doslova "světlo" nebo "pochodeň". Domorodci ji totiž dříve používali k výrobě pochodní, které díky vysokému obsahu pryskyřice jasně a dlouho hořely.
• Optické kouzlo: Damara má index lomu velmi blízký lněnému oleji. Proto při nanesení na olejomalbu "vytáhne" hloubku tmavých tónů a dodá obrazu takzvaný "mokrý vzhled", který barvy rozzáří, aniž by je zkreslil.
• Vratnost: Velkou výhodou damarového laku je jeho reverzibilita. I po desítkách let ho může restaurátor bezpečně odstranit pomocí rozpouštědla, aniž by poškodil samotnou malbu, což je základní pravidlo moderního restaurování.